Multikulturní Německo neexistuje.

Ing. Leo LuzarToto prozření občanů spolkové republiky přichází pozdě. Na denním pořádku jsou šarvátky, krádeže, napadání a vyhrožování. Vytvářejí se gangy bojující o moc, peníze a místo na výsluní chladného tolerantního Německa. Do toho stačí psychicky labilní jedinec bez iluzí a jsou titulky v novinách plné mrtvých.

Nikdy vlastně multikulturně neexistovalo, byl to jen virtuální obraz pro většinovou společnost, která měla mít klid na práci. Nechodí do čtvrtí, kde bydlí gastarbeitři, solidárně podporuje charitativní sbírky a věří, že všichni jsou čestní Simírové z Kobry 11. Odborníci již dlouho upozorňují, že 0,5 – 1% příchozích cizinců jsou radikální fanatici nebo psychicky nemocní jedinci. To znamená, že z 2 milionů příchozích do EU a hlavně Německa je 20 000 lidí vysoce nebezpečných. Jsou to anonymní potencionální zabijáci, o kterých nikdo nic neví. Bezpečnostní složky jsou bezradné a občané jsou ovcemi v ruletě smrti.

Vojáci s útočnými puškami v ulicích mají jen budit dojem, že stát ví, co dělá. Každý, kdo navštívil Francii v posledních letech, se s nimi setkal a jak z praxe vidíme, nejsou schopni ničemu zabránit.

Je nutno konečně nahlas říci, že bez pomoci občanů nejsme schopni tuto situaci zvládnout. Je nutno se opět vrátit k tolik zesměšňované branné výchově a organizované službě bezpečnostních záloh státu. Ve světě je jeden příklad, stát Izrael, který je již desetiletí v permanentní tiché válce s muslimskými fanatiky a ví, jak je důležitá branná příprava obyvatel. V české realitě 40 tisíc policistů jsme schopni pokrýt jen základní každodenní úroveň zabezpečení právního státu a pouze krátkodobě zvýšit aktivní pohotovost. A to pouze v řádu dní, maximálně měsíců. Potom nám dojdou ne jenom finanční zdroje, ale i materiální a hlavně lidské síly. Ministerstvo vnitra volá po posílení počtu policistů, ale stále se bavíme o číslech ve stovkách až jednotkách tisíců nových policistů. To situaci není schopno řešit, zvláště když jejich akutní potřebnost může přijít již zítra, ale také třeba až za pět let.

Občane, je proto nutné, aby ses probral ze svého bezpečného snu o státu, který ti do 15 minut pošle hasiče, zdravotníka nebo policistu. Připadá ti samozřejmé, že se učíš plavat, aby ses neutopil? Že zvládneš první pomoc, aby jsi zastavil krvácení, poskytnul masáž srdce nebo umělé dýchání? Proč už tedy nechceš chápat, že by jsi měl zvládnou třeba evakuaci nebo se naučit bránit před útočníkem? Přitom  praxe stále častěji ukazuje, že ne jenom výbušniny a automatické zbraně, ale i nože, mačety a automobily jsou zbraněmi fanatiků.

Česká republika má 300 tisíc zodpovědných a bezúhonných mužů a žen, kteří se rozhodli splnit velmi náročné podmínky k držení střelné zbraně. Z tohoto čísla je velká část držiteli skupiny zbrojního průkazu určeného k ochraně života, zdraví nebo majetku a k výkonu zaměstnání nebo povolání. Tito naši spoluobčané s oprávněním skrytého nošení zbraně by měli sloužit jako základ policejních záloh každodenního bezpečí. Stačí zavést rozšířenou odbornou přípravu v oblasti zvládání krizových situací při použití střelné zbraně a máme zde minimálně 100 tisíc občanů, kteří jsou připraveni bránit druhé a sebe, když se ruleta terorismu zastaví v jejich blízkosti. Raději totiž budu potkávat zodpovědné spoluobčany, kteří mají důvěru k nošení zbraně než stát v davu bezbranných proti ozbrojenému fanatikovi. Ono totiž utéct není mnohdy kam.