Vratimovský seminář 2014

Dovolím si pár postřehu z velmi zajímavé akce.

Vratimovský seminář již každoročně patří do kalendáře akcí které stojí za to navštívit. Organizátoři opět nezklamali a mimo pravidelné hosty jakými jsou prof. Jan Keller a prof. Oskar Krejčí. Tentokrát obzvláště dobře hodnocen  prof. Peter Staněk, z ekonomického ústavu slovenské akademie věd. viz. program na http://vratimovskyseminar.webnode.cz/ Pro mne osobně  byl velmi zajímavý příspěvek novinářky Terezy Spencerové o arabském jaru. Jeho  důsledky se nám zdají vzdálené, ale nenechme se mýlit kilometry, historií a náboženstvím, které nás dělí. Tyto události jsou totiž polygonem zkušeností pro rozsáhle celospolečenské změny, které nás čekají a o kterých bych se nebál hovořit jako o revoluci „nepotřebných“ či slovy Míly Ransdorfa jako o thermidoru, dějném zvratu, který je za dveřmi a bude bolet. Jak hovořil i prof. Oskar Krejčí, kdo by si před lety na Ukrajině pomyslel o řešení problému pomocí tanků a dělostřelectva.

Zajímavé bylo poslouchat i zákulisí semináře, například názor, který cituji: „Koneckonců to řekl i prof. Keller na Vratimovském odborném semináři, že v mnoha jiných stranách, ale i v řadách nestraníků, vidí mnohem větší a opravdovější levicové radikály, než mezi představiteli KSČM. Strana jde šejdrem a lidé se od ní odklánějí, a ti co ji volí, tak z velké části „ze zvyku“, čili z jakési setrvačnosti.“ Co mne v této souvislosti napadlo je , že všichni „noví ideologové levice“ z Vratimova se hlásí ke kariéře v socdem? Bouřlivý potlesk jako by přehlušil otázku, proč nejsou tito nositele myšlenek a nebojím se u mnohých dodat přízvisko Marxisté u komunistů. Jsme pro ně málo atraktivní, nebo málo či naopak moc radikální? Nejsme moc zahleděni do minulosti a nedíváme se na budoucnost? Nebo přece jenom klasické „lepší vrabec v hrsti než holub na střeše“? To jsou otázky, které vyžaduji odpovědi, má li být vedena seriozní diskuze o budoucnosti levice!

Osobně bych se rád zeptal na toto téma prof. Kellera, kterého si velmi vážím a  vřele doporučuji jeho knihu Tři sociální světy, která jasně ukazuje kdo, co, za co a pro koho. A dle mého názoru se  konečně jedná o dílo, které je čtivé a pochopitelné pro široké vrstvy občanů, kteří nyní tápají v nejistotě zákonitostí vykořisťování stávajícího světa – budoucích revolucionářů.

Leo Luzar listopad 2014